TIPY NA VÝLETY |
|
|
MENU
|
Blansko
Hrad
Blansko Zřícenina
hradu Blansko (německy Blankenstein) se nalézá na stejnojmenném kopci
v nadmořské výšce 545 m v okrese Ústí nad Labem. Tyčí se zhruba 3
km vzdušnou čarou nad údolím řeky Labe. Z vrcholku kopce je dobrý
rozhled zejména k jihu a k jihozápadu do údolí Ryjického potoka a na
řeku Labe. Oblast
byla pravděpodobně osídlena již ve 2. polovině 13. století, i
když první zmínky o hradu pocházejí až z roku 1401. V průběhu 16.
století podlehl přestavbě, na sklonku tohoto století byl opuštěn a
postupem času zpustl. Do dnešních dob se z původního hradu zachovaly pouze menší zbytky hradního paláce mezi dvěma baštami, dále Studniční věž a Novodobá brána.
Pohled z Blanska
Pověst
o obrovi z hradu Blansko
Stejně
jako mnoho jiných hradů i Blansko se postupem času proměnilo v tesknou
zříceninu. Stalo se tenkrát, že se na opuštěném hradě usídlil
obr. Nejdříve lidem nijak neškodil, jen v noci se krajem rozléhalo
obrovo chrápání. Ale netrvalo dlouho, hromotluk se na hradě začal
nudit, a proto tropil různé nezbednosti. Kradl hospodářům hrozny, lámal
stromky a strašil děti. Později si udělal z mladého stromku prak
a vrhal malé i velké kameny až do Ústí. Celé dny se bavil tím, jak
se lidé zlobí, když jim kámen skončí v talíři, vyplaší koně a v
horším případě spadne někomu na nohu. Mnohem více se však lidé čertili,
když do města vlétl velký balvan, který zbořil vše na místě, kam
dopadl. Nastal
sychravý podzim, když obr náhle těžce ochořel. Nemoc ho sužovala již
dlouhé dny a právě tehdy mu čarodějnice z Doubravské hory poradila,
aby se koupal v řece, na místě, kde se Bílina vlévá do Labe. Obra
rada rozveselila jen nakrátko. Bílina se totiž vlévá do Labe právě
v Ústí. Obr se bál k Ústí jenom přiblížit, ale nemoc ho trápila
stále víc a víc, a tak se jednoho dne do města přece jen vydal. Lidé
obra k jeho velké radosti nevyhnali a byli svolní s tím, že se obr
bude koupat v řece, když se každý den před klekáním vrátí na
Blansko. Chorý obr se zprvu opravdu vracel před klekáním na hrad, ale
jen co se mu ulevilo, začal plašit ryby, potápěl loďky a tropil i jiné
kousky. Lidé se proto rozhněvali a smluvili se, že se obrovi pomstí.
Blížilo se kuropění, když se lidé začali scházet u řeky a vyčkávali
příchodu obra v úkrytu. Celý den strávili schovaní a večer nařídili
zvonit klekání o hodinu dříve. Jakmile zaslechl obr zvony, polekal se
a chtěl rychle zmizet. Jeho snaha byla marná, když se vynořil z vody,
Ústečtí se na něj vrhli s cepy a palicemi a než zvony přestaly bít,
utloukli obra k smrti. Tak se zlomyslného obra zbavili navždy a od těch dob se Blansku všichni obři vyhýbali velkým obloukem.
|
